Mars — „rudá planeta“ — čtvrtá v pořadí, s oběžnicí hned vedle Země, jeden z nejjasnějších objektů na naší obloze. Po mnohá staletí a tisíciletí byl pro lidi zdrojem okouzlení a fascinace, stejně jako celá nebesa. Osídlena bohy, určujícími běh času a jejich životů…

Planeta Mars má zhruba poloviční velikost vůči Zemi a rozloha jeho povrchu je shodná s rozlohou našich souší. Načervenalá barva je způsobena velkým množstvím zoxidovaného (zrezavělého) železa v půdě. Obloha je růžová díky červenému prachu v atmosféře.

Na Marsu se nacházejí vůbec největší sopky ve sluneční soustavě, které pravděpodobně nejsou již několik desítek miliónů let aktivní (ačkoliv to nikdy nelze s jistotou tvrdit!). Na Marsu rovněž nalezneme další úžasné oblasti jako kaňon Valles Marineris, jehož délka činí neuvěřitelných 4000 km!

Teplota zde dosahuje v průměru k 50 stupňům Celsia pod nulu avšak během letního odpoledne se může vyšplhat až k +20°C. Atmosféra je složena především z oxidu uhličitého (95 %), dusíku (2,7 %) a kyslík je v ní zastoupen pouhými 0,13 procenty.

Mars je přesto velice dynamická planeta na níž se střídají roční období. Během zimy se zvětšují polární čepičky, zatímco v létě se zde objevují zejména písečné bouře. Den je na Marsu jen o něco delší než na Zemi (24 h a 27 min) a jeden rok trvá vzhledem k delší oběžné dráze zhruba dvojnásobek pozemského (687 dní).

Přestože dříve na Marsu tekla voda, dnes je uvězněna v polárních čepičkách a také hluboko pod povrchem. Malé množství vodní páry se přesto stále nachází v atmosféře a tvoří nad vrcholky sopek mračna z krystalek ledu a v údolích ranní mlhu. Někteří vědci se dokonce domnívají, že během zimy na Marsu sněží! Nepadá zde však sníh ze zmrzlé vody, nýbrž ze zmrzlého oxidu uhličitého.

Kolem planety obíhají dva měsíce, Fobos (Strach) a Deimos (Hrůza). Tvarem připomínají brambor a jedná se pravděpodobně o planetky, které Mars zachytil svojí gravitací. Zatímco Deimos se od planety pomalu vzdaluje (jako Měsíc od Země), Fobos jednou v budoucnu dopadne na její povrch.

K Marsu bylo vysláno již několik sond, z nichž pouze tři úspěšně přistály na jeho povrchu a několik dalších, které studovaly tuto planetu z oběžné dráhy. V první dekádě 21. století by k ní měly každé dva roky startovat nové sondy.

Ve 20. století lidé dosáhli posledních neprozkoumaných oblastí Země. Někteří se dnes domnívají, že Mars je dalším místem, které chtějí pozemští výzkumníci probádat.

  • Chcete se o Marsu dozvědět více? Nahlédněte mezi témata.
  • Chcete se dozvědět více o misích? Popis všech misí.
  • A jak to tam vypadá? Uvidíte v obrázkové galerii.