Kapitoly
Úvodní informace
Řeky na Marsu
Je tam voda i dnes?
Tekoucí voda
Souvislost s tlakem


Řeky na Marsu


Při pečlivém vyhodnocování snímků martského povrchu, pořízených orbitálními moduly, odhalili odborníci útvary, jenž byly někdy v minulosti vytvořeny tekoucí vodou. Připomínají údolí, kdysi vymletá pradávnými řekami, meandrovitě spletité sítě řek, hluboké kaňony, horské průrvy a dokonce útvary vyhlížející jako pobřeží dávných moří či oceánů.

Údolí vymletá dlouhodobě tekoucí vodou

Meandrovité sítě údolí vznikají postupným vymletím proudící vodou. To znamená, že k jejich vytvoření bylo zapotřebí klimatu, ve kterém je voda stabilnější než dnes a že na Marsu pršelo! Téměř všechna řečiště se vyskytují na jižní polokouli. Jelikož se martský terén svažuje z jižních vysočin do severních nížin, proudila voda právě tímto směrem. Zjištěná řečiště připomínají pozemská údolí.

Řeka vytváří údolí tím způsobem, že se neustále zařezává do povrchu a rozrušený materiál odnáší s sebou. Tím v krajině zanechává pouze hladké svahy a uvnitř koryto, jímž řeka proudí. Některá údolí na Marsu však žádná vyschlá řečiště (kanály) uvnitř nemají. Vědci se proto domnívají, že je může mít na svědomí podzemní voda. Ta vymlela podzemní tunely, které se posléze propadly.

A kdy tekla čistá voda na povrchu Marsu? Na základě eroze kráterů a dalších povrchových útvarů odborníci dospěli k závěru, že voda tekla po povrchu Marsu v době před asi 4÷3,5 mld. let. Vědci si ale zatím nejsou zcela jisti, zda tento stav trval po celou půl miliardu let nebo jen po několik tisíciletí.

Starší terén vykazuje velký stupeň eroze. Krátery menší než 15 km byly smazány úplně a na větších jsou patrné stopy zanechané tekoucí vodou. Avšak čím více se blížíme k době před 3,5 mld. let, poškození je o mnoho menší. Prostředí na Marsu se tedy muselo velice dramaticky změnit! Tou dobou také zmizely řeky z Marsu.

Bylo by zde vhodné poznamenat, že údolí Valles Marineris nebylo vytvořeno proudící vodou, nýbrž že se jedná o gigantickou zlomovou linii. Přesto byly svahy tohoto grandiózního kaňonu narušeny několika erozivními faktory mezi nimiž figuruje i voda.

Řečiště vytvořená během katastrofických záplav

Odborníci při zkoumání snímků povrchu Marsu objevili i další neklamné stopy po proudící vodě. Jedná se o ohromná řečiště, jimiž protékal proud vody 1000x větší, než jaký má dnes řeka Mississipy (100÷200 km široké, 1000÷2000 km dlouhé).

Takovéto katastrofické záplavy vznikaly při uvolnění podzemních zásob vody z martské kůry. Došlo k nim vícekrát v historii, přičemž jsou mladší než meandrovité údolní sítě, a lze je zařadit do období asi před 1,5÷2,5 mld. let. Většina těchto mohutných kanálů se nachází na severní polokouli.

Ačkoliv vědci neznají přesně mechanismus, který mohl takovéto záplavy spustit, předpokládají, že byly způsobeny dopadem kosmických těles anebo tektonickou činností (zemětřesením). Avšak aby došlo k erozi pozorovaného rozměru, bylo by podle nich třeba více vody, než kolik se jí z podzemí může najednou uvolnit.

Dále je na těchto odtokových kanálech neobvyklé to, že dále nepokračují do severních rovin, ale náhle končí, přestože terén dále klesá. Některé výpočty naznačují, že objem vody dodávaný těmito kanály byl natolik velký, aby se vytvořil buď (1) oceán v severních nížinách (Utopia Planitia) nebo (2) severní ledový oceán (Oceanus Borealis).

Geologické útvary podobné pobřežím

Severní roviny dnes vykazují sedimentární nánosy (bahno, písek) a v těchto oblastech se pravděpodobně dříve hromadily obrovské masy vody, které sem přitékaly z jihu. Zdejší povrch, kdysi možná pokrytý oceánem, je dnes hladký a rovný.

Geologové studující fotografie pořízené sondami navíc objevili něco, jenž silně připomíná zbytky pobřeží. To potvrdila i měření provedená laserovým výškoměrem, jenž pracoval na palubě sondy Mars Global Surveyor.

Sedimentární vrstvy

Pozorované sedimentární vrstvy (usazeniny) vznikají na dnech moří či oceánů a je téměř nemožné, aby se vytvořily bez vody. Stejně jako na Zemi mohou tyto vrstvy ukrývat fosilní zbytky pradávného života. Horninové usazeniny jsou rozprostřeny na nesčetných místech planety a dokládají někdejší hojnost tekuté vody na povrchu Marsu.


Prostředí pozorované v místech přistání sond

Fotografie oblých kamenů a oblázků odeslané z místa přistání sondy Mars Pathfinder potvrdily, že touto oblastí kdysi proteklo velké množství vody. (1) Zakulacené kamení, (2) přítomnost prachu poletujícího atmosférou a zachyceného magnetem a také (3) písek, jenž na Zemi vzniká rozpadem hornin vlivem tekuté vody svědčí o tom, že Mars měl kdysi teplejší a vlhčí klima.

Kam všechna voda zmizela? Znamená to, že na Marsu někdy v historii vládlo přívětivější klima než dnes? Že se Mars podobal Zemi?

Většina vědců se nedomnívá, že by došlo k náhlé změně prostředí vlivem nějaké kataklyzmatické události, např. srážkou planety s velkým asteroidem. Spíše se podmínky během tisíciletí postupně měnily s tím, jak Mars ztrácel svoji atmosféru … až se z něj stala chladná poušť (více viz. Atmosféra/Byl vždy Mars chladný svět?).

Na Marsu bylo kdysi zřejmě mnoho vody. Je tam i dnes?