Kapitoly
Vnitřní stavba
Povrch
Sopky a pohoří
Vulkanické provincie
Olympus Mons
Valles Marineris
Kráter Hellas
Polární čepičky


Povrch Marsu


Povrch Marsu je přinejmenším stejně tak rozmanitý jako povrch Země. Z geologického (nebo areologického?) hlediska je v zásadě rozdělen na dvě odlišné oblasti. Zatímco jižní polokoule je hustě poseta impaktními krátery a připomíná povrch Měsíce, severní krajina se vyznačuje vcelku hladkým povrchem s malým počtem kráterů.

Narozdíl od Měsíce, jehož vývoj skončil před 3 miliardami let, se tvář Marsu neustále mění. Dříve byl jeho povrch pozměňován vodou a dnes zde zůstal hlavním erozivním činitelem vítr.

Půda na Marsu má tmavě načervenalou barvu, která je způsobena oxidací hornin na povrchu. Kyslík, který se zde objevil buď (1) rozpadem oxidu uhličitého CO2 při fotochemické reakci způsobené UV zářením nebo (2) fotolýzou molekul vody H2O v horních vrstvách atmosféry, reagoval s železem přítomným v povrchových horninách a vytvořil oxidy železa. Povrch Marsu tedy rezaví.

Půda je zejména díky prachovým bouřím globálně distribuována po celé planetě — v místech přistání všech tří sond, Vikingů a Pathfindera, byla chemicky totožná. Prachové částice jsou v průměru asi 1 μm velké.

Nulová výška (hladina moře) byla na Marsu stanovena jako oblast s tlakem 610 Pa.

Severní polokoule

Severní hemisféra je obecně položená pod hypotetickou marťanskou „hladinou moře“. Pro severní nížiny je charakteristický především rovinatý, hladký a jen řídce kráterovaný povrch.

Avšak přestože má tato polokoule rovinatou topografii, je gravitačně různorodá. Z toho lze usuzovat, že zdejší povrch byl do své současné podoby utvářen erozí a geologickou aktivitou.

Povrch severní polokoule byl opakovaně zarovnáván lávou, kterou sem dodávaly mohutné vulkány. Tato část planety je tak narozdíl od jižních vysočin poměrně mladá.


Jižní polokoule

Jižní polokoule leží převážně jeden až dva kilometry nad průměrnou výšku povrchu a je hojně kráterována. Z toho se dá soudit, že tato část Marsu se zachovala z doby asi před 3 ÷ 4 miliardami let a připomíná povrch Měsíce či Merkuru.

Avšak narozdíl od nich byla v jižních vysočinách Marsu nalezena spletitá údolí podobná pozemských povodím. Některá navíc ústí do uzavřených bazénů, někdejších jezer. Také stěny kráterů byly ohlazeny a erodovány tekoucí vodou (více viz. Řeky na Marsu).