Kapitoly
Vnitřní stavba
Povrch
Sopky a pohoří
Vulkanické provincie
Olympus Mons
Valles Marineris
Kráter Hellas
Polární čepičky


Polární čepičky


Podobně jako Země má i Mars pokryt oba póly ledovými čepicemi. Narozdíl od pozemských jsou však martské tvořeny nejen ledem ze zmrzlé vody, ale také zmrzlým oxidem uhličitým („suchý“ led). Nejsou tam ale tučňáci.

Na zemském severním pólu se během zimy vytváří polární čepička tím, jak voda v atmosféře a na povrchu mrzne. Na jaře a v létě pak roztává a zůstává jí jen malá část — obdobné je to na Marsu.

Také polární noc, během níž Slunce vůbec nevychází, trvá stejně jako na Zemi půl roku. Avšak rok na Marsu je 2× delší než rok pozemský. Proto jsou polární noci na martských pólech obzvláště tuhé.

Čepičky podléhají podle ročního období sezónním změnám. Teplota v polárních oblastech nikdy během roku nevystoupí nad 0 °C a mimo prachu a písku jsou tak martské čepičky tvořeny zejména vodním ledem. Taková čepička je označovaná jako permanentní (stálá) nebo také reziduální (stále zůstává).

Během dlouhé polární noci však na pólech desublimuje (plyn → pevná látka) i hlavní složka atmosféry, oxid uhličitý (CO2). Oxid uhličitý tak na pólu tvoří námrazu a překrývá permanentní čepičku ze zmrzlé vody. V tomto případě se jedná o tzv. sezónní čepičku, která na jaře opět sublimuje (pevná látka → plyn) a odhaluje permanentní čepičku.

V průběhu zimy tak část oxidu uhličitého, jenž tvoří 95 % atmosféry mrzne, mění se na sníh a padá. Tím ztuhne asi 1/3 (!) atmosféry a usadí se na pólu (podle toho na jaké polokouli zima probíhá buď severním nebo jižním). To také vede ke značnému kolísání atmosférického tlaku, který se tak dvakrát do roka mění o 1/3 své střední hodnoty.

Změna ročního období také souvisí s dalším zajímavým jevem a to prachovými bouřemi.

Celkem čepičky na Marsu ukrývají asi 1,5 krát více vodního ledu, než pokrývá Grónsko. Ve skutečnosti totiž pokrývají větší oblast než jsou viditelné světlé plochy a jejich větší část je skryta pod pískem takže vypadá jako obyčejná půda. Základ čepiček tvoří zmrzlá voda a písek neboli polární vrstvené usazeniny. Při pohledu shora vykazují spirálovitou strukturu.

Severní polární čepička

Severní polární usazeniny jsou silné zhruba 3÷5 km. Nad nimi se rozkládá bílá čepička z ledu silná asi několik metrů tvořící ledovec.

Teplota na této čepičce je asi –70 °C, což je nad bodem tuhnutí oxidu uhličitého. Z toho plyne, že permanentní severní polární čepička je tvořena vodou a ne oxidem uhličitým.

Největší je na začátku jara, kdy sahá až k 60° severní zeměpisné šířce, tedy do vzdálenosti 1800 km od pólu.

Jižní polární čepička

Jižní polární usazeniny jsou tenčí (asi 3 km) a zdejší teplota nevystupuje nad –120 °C. Proto se předpokládá, že permanentní čepička je tvořena nejen vrstvou vodního ledu, ale také několik metrů silným povlakem suchého ledu CO2.

Sklon rotační osy a protáhlá eliptická dráha způsobují, že jižní zima je dlouhá a velmi tuhá. Během této zimy se sezónní polární čepička na jižní polokouli rozestupuje až k 50 stupňům jižní šířky a je tak větší než severní čepička.

Polární oblasti

Polární oblasti jsou odlišné od ostatního povrchu nejen přítomností ledových čepiček, ale také sedimenty nanesenými větrem. Zdejší písečné duny jsou mnohem větší než pozemské.