Kapitoly
Úvodní informace
Byl vždy Mars chladný svět?
Prachové bouře


Úvodní informace


Mars je dnes suchá a chladná planeta. Přesto má aktivní podnebí a její počasí se dynamicky mění. Polární čepičky, vítr, písečné duny, prachové bouře, mračna, mlha a roční období. Dříve po jejím povrchu tekla voda!

Dnes je atmosféra Marsu v porovnání se zemskou velice tenká. Hlavní její složkou je oxid uhličitý (95 %), dále je zde dusík (2,7 %) a argon (1,6 %). Kyslík, který na Zemi produkují rostliny, je zastoupen pouhými třinácti setinami (0,13) procenta.

Zlomkem procenta jsou také v marťanské atmosféře zastoupeny vodní páry. Kdybychom všechnu tuto páru zmrazili na led, dostali bychom krychli o hraně 1,3 km.

Průměrný atmosférický tlak při povrchu Marsu činí 610 Pa, což je méně než jedno procento pozemského tlaku, neboli martská atmosféra je 100× řidší než naše. Na Zemi je stejný tlak jako při povrchu Marsu ve výšce 30 km. Zřejmě ne náhodou tento tlak odpovídá trojnému bodu vody (více viz. sekce Voda na Marsu).

Během léta může teplota v rovníkových oblastech dosáhnout +25 °C, avšak průměrná teplota je o mnoho nižší. Její hodnota 55 °C pod nulou je zapříčiněna právě tenkou atmosférou (nestačí udržet teplotu povrchu ohřátého během dne) a hlavní důvod mrazivého podnebí na Marsu tak neleží jen ve větší vzdálenost této planety od Slunce. Kdyby se na stejném místě nalézala Země, bylo by na ní mnohem tepleji.

Jsou zde velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, jelikož teplotní setrvačnost martské půdy je malá a teplota je tedy závislá zejména na aktuálním množství tepla dodávaném Sluncem. Byly tak zjištěny teplotní výkyvy až o 100 °C během čtyř hodin. Pozemským termostatem jsou oceány, které vyrovnávají teplotu na naší planetě při proudění různě teplých vrstev vody.

Tlak se na Marsu znatelně mění v závislosti na ročním období až o třetinu své průměrné hodnoty. To je způsobeno uložením několikametrové vrstvy suchého ledu (=oxidu uhličitého z atmosféry) na sezónní polární čepičku během zimy (viz. Polární čepičky).

Mars má skloněnou osu rotace podobně jako Země, takže zde dochází k podobným střídáním ročních období. Protáhlejší eliptická dráha však způsobuje jejich nerovnoměrné trvání. Proto jsou během roku teplotní rozdíly na severní polokouli menší než na polokouli jižní.

Když je Mars v přísluní (blíže u Slunce), panuje na severní polokouli krátká a relativně mírná zima zatímco na jižní léto, které je teplejší než léto na severní polokouli, ale je podstatně kratší. Když je Mars dále od Slunce, je na severní polokouli dlouhé chladné léto a na jižní dlouhá tuhá zima.

Důsledkem nízkého tlaku je nestabilní voda — ačkoliv teplota na některých místech přesáhne 0 °C, zmrzlá voda se ihned přemění na vodní páru (viz. Proč není na Marsu voda v kapalném stavu).