Kapitoly
Informace
Neúspěšné starty
Program Mars
Program Fobos
Mise Mars '96


Program Mars


Mars 1


start1. listopad 1962 16:14:16 (UTC)
jiné označeníSputnik 30
cílprůlet kolem Marsu

Úspěšný start. V důsledku ztráty orientace sondy v prostoru došlo po pěti měsících letu, během března 1963, předčasně ke ztrátě spojení. V červnu 1963 prolétla němá sonda Mars 1 kolem Marsu ve vzdálenosti 193 000 kilometrů.

PROGRAM PRO ROK 1971


Rusové vyrobili dvě identické sondy Mars 2 a 3, které měly fungovat jako družice. Součástí jejich vybavení byly také přistávací moduly.

Hlavním cílem bylo fotografování povrchu a mračen, mapování povrchu (topografie), zjištění teploty na Marsu, složení a fyzikální vlastnosti povrchu, zjištění vlastností atmosféry, sledování slunečního větru a meziplanetárního a marťanského magnetického pole. Orbitální moduly měly dále sloužit jako retranslační stanice pro komunikaci mezi přistávacím modulem a pozemním střediskem.

Přistávací moduly měly fotografovat povrch, sledovat meteorologické podmínky, složení atmosféry a zjistit chemické a mechanické vlastnosti povrchu. S přistávacím modulem byl 15 metrů dlouhým kabelem spojen malý mini-rover Prop-M.

Sondy Mars 2 a 3 odeslaly dohromady celkem 60 snímků z oběžné dráhy a mnohé další informace. Orbitální moduly pracovaly do 22. srpna 1972.

Mars 2


start19. květen 1971, 16:22:44 (UTC)
dopad27. listopad 1971
Hellespontus Montes (44° j.š. a 313° z.d.)
cílorbiter/lander

Od sondy se 4,5 hodiny před navedením na oběžnou dráhu oddělil přistávací modul (spuskajemyj apparat), který jako první pozemský umělý objekt dopadl na povrch rudé planety v oblasti Hellespontus Montes. Při jeho sestupu došlo k neznámé chybě. Orbitální modul pokračoval dále v letu a byl naveden na oběžnou dráhu kolem Marsu.

Mars 3


start28. květen 1971, 15:26:30 (UTC)
přistání2. prosinec 1971, 13:50:35 (UTC)
Sirenum Terra (45° j.š. a 158° z.d.)
cílorbiter/lander

Přistávací modul se stejně jako u předchozí sondy separoval 4,5 h před vstupem na orbit. Devadesát sekund po měkkém přistání začalo pouzdro odesílat snímek svého okolí avšak po dalších 20 sekundách přenos ustal.

Rusové se domnívali, že důvodem ztráty signálu od přistávacího modulu mohl být tekutý písek (nikdo tehdy ještě neznal přesný charakter povrchu). Sonda však byla pravděpodobně zničena prachovou bouří, do které se jí podařilo přistát a kterou z oběžné dráhy v klidu pozoroval Mariner 9. Na přijaté časti snímku nebylo nic rozeznatelného.

PROGRAM PRO ROK 1973


Sondy Mars 4 a 5 spolu se sondami Mars 6 a 7, byly součástí sovětského projektu zaměřeného na studium Marsu. Všechny odstartovaly v průběhu roku 1973.

Mars 4


start21. červenec 1973, 19:30:59 (UTC)
cíloběžná dráha
průlet10. únor 1974

Během dlouhé cesty kosmickým prostorem došlo k částečnému poškození palubního počítače. Brzdící rakety, které měly sondu zpomalit a umožnit Marsu, aby ji zachytil svojí gravitací proto nebyly zažehnuty. Vesmírný koráb Mars 4 tak prolétl ve vzdálenosti 2200 km od povrchu. Odesláno 14 záběrů povrchu.

Mars 5


start25. červenec 1973, 18:55:48 (UTC)
cíloběžná dráha
orbit12. únor 1974, 15:45 (UTC)

Identická se sondou Mars 4. Sonda Mars 5 vstoupila na oběžnou dráhu 12. února 1974 avšak její funkčnost byla velice podstatně zkrácena vlivem poškození způsobeného během brzdicího manévru. V důsledku toho pracovala pouze do 28. února 1974. Ještě předtím odeslala asi 60 snímků.

Mars 6


start5. srpen 1973, 17:45:48 (UTC)
cílprůlet/přistání
dopad12. březen 1974, 09:11:05 (UTC)
Mare Erythraeum (24° j. š. a 20° z. d.)

Odlišná od dvou předchozích sond. Hlavní částí byl přistávací modul, zbytek sondy (služební část) měl prolétnout kolem planety.

Ve vzdálenosti 48 000 km od Marsu se oddělila přistávací část sondy a zbytek prolétl 1600 km nad Marsem, čímž následně vstoupil na heliocentrickou dráhu. Přistávací modul během sestupu odesílal 224 s přes zbytek sondy údaje o fyzikálních parametrech atmosféry avšak po zažehnutí brzdících motorů, těsně před dosažením povrchu, vysílání sondy skončilo.

Mars 7


start9. srpen 1973, 17:00:17 (UTC)
cílprůlet/přistání
průlet/odhození9. březen 1974

Shodná se sondou Mars 6. Některý z poškozených palubních systémů 9. března 1974 předčasně oddělil přistávací modul a obě části sondy tak Mars minuly a prolétly ve vzdálenosti 1300 km nad jeho povrchem.

Reference

[1] NSSDC Master Catalog, Greenbelt, Maryland.

[2] Virtual Space Museum, modely sond ve VRML, Rusko, Moskva.