Kapitoly
Mariner 3
Mariner 4
Mariner 6 a 7
Mariner 8 a 9


PROJEKT MARINER MARS 1971


Marinery 8 a 9 byly součástí projektu Mariner Mars 71. Obě sondy měly stejnou konstrukci, ale zčásti odlišné vědecké vybavení. Jejich cílem byl vstup na oběžnou dráhu a vytvoření prvních umělých družic Marsu.

MARINER 8

Pro závadu na nosné raketě nedosáhl ani oběžné dráhy Země a skončil na dně Atlantického oceánu.

MARINER 9

Mariner 9 bezvadně odstartoval a po pětiměsíční cestě se stal první umělou družicí Marsu a vůbec prvním umělým satelitem jiné planety než Země. Snímkování povrchu bylo odloženo, jelikož od září 1971 po celém Marsu „řádila“ globální prachová bouře, jenž se stala osudnou pro přistávací modul sovětské sondy Mars 3.

Povrch zahalený do prachu vedl vědce ke zkoumání efektu tzv. „nukleární zimy“. Skrze prachovou bouři byly viditelné pouze obrovské vulkány, které Mariner 9 pozoroval. Snímkování planety bylo zahájeno v prosinci.

Pořízené snímky zachycovaly první podrobnější záběry ohromných sopek, pradávných říčních koryt, polárních čepiček a snímky obou martský měsíců, Fobos a Deimos. Snímky této sondy také poprvé odhalily existenci kaňonu dlouhého 4 000 km, který dnes na památku po této sondě nese své jméno — Valles Marineris.

Poslední spojení s touto sondou bylo uskutečněno 27. října 1972 po 349 dnech na oběžné dráze. Během této úspěšné mise byl poprvé zmapován celý povrch rudé planety asi ze 70 % (přijato celkem 7 329 snímků).

Reference

[1] NSSDC Master Catalog, Greenbelt, Maryland.